Oslabení nelegálního obchodu s chráněným a ohroženým outloněm váhavým v regionu Severní Sumatra pomocí spolupráce s indonéskými úřady, umožnění efektivního vymáhání daných zákonů a pomocí osvětové činnosti.

Vzhledem k současnému neudržitelnému obchodování s ohroženými a chráněnými druhy živočichů v Indonésii je klíčové pracovat na efektivním vymáhání daných zákonů na ochranu zvířat a obchodu s nimi. Efektivní vymáhání zákonů na ochranu zvířat by mělo způsobit redukci nabídky chráněných druhů zvířat na černém trhu. Poptávku po chráněných a ohrožených druzích zvířat lze redukovat zvýšením povědomí potencionálních kupců, tedy široké veřejnosti. Všechny tyto aktivity spadají mezi jednotlivé cíle projektu Kukang.

Cíle projektu Kukang

Dosažením jednotlivých cílů projektu by mělo dojít k úspěšnému naplnění celkového záměru projektu.

Redukovat obchod s tímto podle indonéské legislativy absolutně chráněným druhem chceme pomocí spolupráce na zabavování zvířat, monitoringu trhů, vzdělávání a zvyšování povědomí o této problematice.

Cíl 1:

Provoz zařízení s odpovídající infrastrukturou umožňující přijetí a péči o zabavené jedince.

V boji proti černému trhu se zvířaty je vždy nezbytné, aby bylo zajištěno záchranné centrum pro volně žijící živočichy zabavené z tohoto nelegálního obchodu. Prvním cílem projektu je proto provoz záchranného a rehabilitačního centra pro outloně zabavené na černém trhu se zvířaty, a tak i umožnění příslušným orgánům efektivně vymáhat dané zákony. Absence takového zařízení představuje pro příslušné orgány překážku při zabavování zvířat.

Cíl 2:

Spolupráce s indonéskými úřady při vytipovávání míst, kde se s outloni ilegálně obchoduje.

S ohledem na to, že velké množství jedinců vyskytujících se na trzích, je odchyceno z volné přírody a vysoké měsíční fluktuace jsou patrné, nemůže být dopad trhů se zvířaty na životaschopnost divokých populací jiný než negativní. Zaznamenané případy nelegálního obchodu jsou oznámeny příslušným orgánům, které by měly podpořit zákaz těchto aktivit. Pravidelný průzkum obchodu s volně žijícími živočichy umožňuje identifikovat vývoj v oblasti tohoto obchodu.

Cíl 3:

Příprava pro případné vypouštění zrehabilitovaných jedinců zpět do volné přírody.

V ideálním případě končí rehabilitační proces vypuštěním jedince do vybrané lokality. V případě budoucího vypouštění zvířat zpět do volné přírody v rámci projektu Kukang se budou maximálně následovat IUCN reintrodukční pravidla pro translokaci zvířat. V pozdější fázi projektu se budeme řídit detailní metodikou minimalizující veškerá rizika spojená s vypouštěním zvířat.

Cíl 4:

Zvýšení povědomí široké veřejnosti a vybraných komunit.

Vzdělávání široké veřejnosti je jednou z nejdůležitějších strategií moderní ochrany přírody. Veřejné informační kampaně, osvětové a vzdělávací aktivity pod dohledem organizace jsou rozhodující pro budování pochopení dané problematiky a užitkového i estetického významu přírody širokou veřejností. Pokrok v ochraně přírody závisí na vývoji veřejného porozumění vztahům mezi druhy, životním prostředí a lidskými svébytnými přístupy a opatřeními. Osvěta a vzdělávání umožňuje širší náhled na problematiku ilegálního obchodování se zvířaty, ztráty životního prostředí a ochrany přírody všeobecně. V rámci projektu probíhá vzdělávání a osvěta cílených místních komunit pomocí společenských událostí a přednášek o dané problematice. Bude také probíhat osvěta široké veřejnosti využíváním klecí s trvale handicapovanými jedinci ve vzdělávací části záchranného a rehabilitačního centra.

Je potvrzeno, že lov zvířat je v současné době vedle ztráty životního prostředí druhou nejzávažnější příčinou ohrožení divokých zvířat. V dávné historii lidé lovili zvířata převážně za účelem obživy, avšak v současné době se cíle tohoto lovu radikálně změnily. Současní lovci chytají zvířata jako výhodný zdroj obživy, za účelem jejich prodeje jako domácích „mazlíčků“, dále pro účely tradiční medicíny, magie, náboženství nebo k prodeji částí jejich těl pro dekorativní účely, apod. Tímto se otevírá nová kapitola, kterou je problematika ilegálního obchodu s volně žijícími zvířaty. Lov se stal velkým problémem pro divoké populace živočichů, protože vysoká hustota zalidnění a obecně velký rozvoj infrastruktury usnadnily pytlákům přístup do vzdálených lesních oblastí, a vznikl tak hojně zásobený a po celém světě rozšířený černý trh se zvířaty. Ten již vyhubil několik druhů zvířat a jiné dostal na pokraj vymření. Kromě ohrožení lovených druhů živočichů vyhubením má tento lov také podstatný ekologický dopad, a to zejména z důvodu velmi pomalé „rekonvalescence“ vegetace. Lovci totiž při odchytu upřednostňují velké druhy obratlovců, kteří v přírodě plní funkci rozšiřovačů semen.

Velká část lovu v Asii (ale i jinde ve světě) probíhá na bázi ilegality a aplikace právní ochrany je obecně slabá. Přesto některé příklady úspěšného vynucení a zavedení zákonů do praxe ukazují, že lovecký vliv může být skvěle redukován tam, kde je dostatečná politická vůle. Hned několik předních ochránců přírody jako Dr. Jane Goodall, DBE, Dr. Chris R. Shepherd a další uvádějí, že ukončení obchodu s živými divokými zvířaty a částmi jejich těl by mělo mít největší regionální ochranářskou prioritu, protože lov je potencionálně snadněji kontrolovatelný než většina ostatních ochranářských problémů asijských tropických lesů.

Trh s divokými zvířaty Jatinegara, Jakarta (Zdroj: Příbrský, 2013)

Přestože jsou outloni ohrožený druh a jsou chráněni národním i mezinárodním zákonem, jsou jeden z nejvíce obchodovaných druhů savců v Indonésii vůbec - převážně na chov jako domácí „mazlíčci“. Ilegální obchod je pro přežití divokých populací outloňů vůbec největší hrozba. Tisíce outloňů jsou loveny z volné přírody a prodávány v ulicích na zvířecích trzích. Outloni jsou převáženi v hrozných podmínkách, v přeplněných a špatně ventilovaných přepravkách. Následkem stresu umírá při přepravě 30-90 % jedinců. Živí jedinci jsou často nalezeni vedle mrtvých těl ostatních. Těm, co přežijí, navíc často obchodníci vytrhají nebo uštípnou zuby nůžkami na nehty či na dráty nebo kleštěmi, a to bez jakéhokoliv umrtvení. Obchodníci to dělají proto, aby outloni nemohli pokousat své nové majitele a stali se manipulovatelnějšími a „vhodnějšími“ mazlíčky. Tato neuvěřitelně bolestivá procedura je často příčinou infekcí či dokonce smrti z důvodu vykrvácení.